Rozorávání mezí
A ďábel obešel už dvorky popáté
a marně hledal někde chytráka
(jak rád by se zas jednou nechal obelstít)
co zápasit by toužil se zlem –
jen pro tu prostou radost z jako vrbového proutku.
Jedni tu stáli, ruce v kapsách, dívali se za humníčka
a říkali, že praská ve švu jejich zem:
druzí zas si pletli srdce s koláčem
a dávali pryč celou jeho výseč.
A tak se ďábel vracel k Bohu rozezlen
a jako by měl slzy na krajíčku.
Marcela Mikulášková, sbírka Korále okolo hrdla, Petrov 2005
