Podzimní noc někde v S.
Září. Léto došlo k svému poslednímu úplňku.
Podzimní noc je magická, když do kraje na pár dní přijde babí léto. Z lesa naproti grabštejnskému hradu se zrodí měsíc, tichem se nesou zvuky z údolí i dech trámů vlastní chalupy. Oranžová světla výbojek a měkké stíny. Pod okny čeká podzim a mlha, ale nad hlavou se ještě chvěje mírný, hřejivý jas. Možná, že je to všechno skutečnost a možná, že je to všechno sen. Nejasná vzpomínka. Zažité, nezažité. Dávno a teď. Se skřípotem se někde rozjíždí poslední vlak. Pokoji vládne něžná tma. Rozbitá sklenička, vrzání dveří staré skříně.
Místo děje: Podzimní noc někde v S. (album Sudéta), ukázka mp3
|
Vyhlížím tě celý večer Svátek pohyblivých světel Má netopýří vílo, královno Sudet Má netopýří vílo, královno Sudet Už dlouho tady stárnu Dlouhou nocí k ránu Vyhlížím tě celý večer
|