Letnice
|
Dobré vzpomínky, špatné návraty.
V místě, kde končí Tanvald a začíná Desná, se prudce vzhůru klikatí úzká asfaltka. Chalupy rozeseté ve stráních nesou podivný název Sladká díra, otrocký to překlad německého Süssloch. Jeden z tamních domů sloužil jako železniční podniková chata a když jsem býval ještě Indián, trávil jsem tam mnohé léto. Naproti za hučícím potokem bydleli v krásném domě Kobrovi. Zahradou vedla důmyslná soustava zavlažovacích trubek s kohoutky. V loukách stály osamělé lampy a v noci osvětlovaly pěšinky nažloutlými žárovkami. Podél potoka lákaly malé rybníčky, skryté v olších. Byl jsem ovšem trochu divným Indiánem - z domova jsem si vozil z latí stlučené barevné semafory proháněl se mezi nimi jako šílený vlak. Těžce jsem nesl, když si z těch semaforů kluci dělali fotbalové branky. Na kopec nad domem se stoupalo cestou do obchodu smíšeným zbožím, vedle kterého bylo hřiště, na kterém jsem se neúspěšně snažil zvládnout bicykl. Nedávno jsem si všiml, že trosky přesně takového bleděmodrého stroje tam v příkopě leží - dodnes? Ale možná už bude lepší se nevracet. Kobrovi jsou dávno na pravdě Boží, z jejich domu nějaký šílenec zbudoval cosi nepopsatelného a Duch svatý taky někam vyvanul. Letnice (album Sudéta), ukázka mp3
|
Indiáni na potoce s lopuchovou loukou Indiáni jednou v roce staví vodní mlýnky Druhý Sioux dítě které ublíží si míčem Procházím se potokem, jeden jsem i oba Korunami letí slunce, hvězdy, měsíc Zabalený v pavučinách Indiáni na potoce, holínky a šípy Indiáni na potoce Loukou jdou dva indiáni Dopili svůj oheň
|
